Systém výcviku koně a jezdce podle starých mistrů vychází z potřeby využití koně nejen jako prostředku pro přesun z bodu A do bodu B, ale také jako prostředku pro rytířské boje a souboje, kdy rytíři potřebovali perfektně reagující koně, jezditelné jednoruč, neboť v druhé ruce třímali meč. Stejně tak tito koně museli být schopni bezproblémového využití ve válečné vřavě, mnohokrát zachraňující život svého jezdce díky nadzemním prvkům, dnes viditelným asi jen ve vysokých jezdeckých školách.

Obr. Nadzemní prvky vysoké školy, zdroj Google.

Koně trénovaní tímto způsobem vynikají výbornou kondicí, jsou obratní, rychlí, mrštní, díky citlivému tréninku jsou jemní a reagují téměř na myšlenku. Dnešní využití tohoto systému vidíte například při Working Equitation. Snad časem moderní drezúra pochopí, že jejich rychlokvašky s hlavou za kolmicí, sešněrovanými hlavami, propadlými zády bez jakéhokoliv náznaku nesení se, nejsou pro koně to pravé ořechové a zkusí stoletími ověřené metody výcviku koní, které fungují.

Velkou výhodou tohoto systému je fakt, že díky postupnému výcviku nedochází k přetěžování jednotlivých svalových skupin, ani vazů a chrupavek a koně se tak dožívají vysokého věku ve velmi dobré kondici, většinou je možné tímto výcvikem i zpomalit proces stárnutí a opotřebení. Kůň projde postupně základní abecedu nejdříve ze země, pak z ruky a teprve až když toto všechno zvládá, sedá na něj jezdec. Nejdříve pasivně, kdy jej druhý člověk vede ze země a společně s koněm se učí pracovat s novou rovnováhou a vnímat se navzájem. Postupně se jezdec začíná zapojovat až zvládají kůň i jezdec všechny cviky ve společném souladu a kooperaci při jemném vedení koně.

Časově je tento systém z pohledu dnešní moderny velice zdlouhavý, z pohledu biomechaniky je však tento čas potřebný. Je třeba si uvědomit, že aby se posílil nějaký sval do silnějšího stavu bez hrozby úrazu, je třeba pravidelně posilovat alespoň dva měsíce. Stačí pár minut několikrát v týdnu, ale nemůžete očekávat, že koník zesílí hned po první lekci. Stejně tak nelze očekávat, že po dvou klinikách bude koník umět levádu, courbette či dokonce capriole. Je to stejné jako u lidí - pokud se rozhodnete změnit svou postavu a například zhubnout či vyrýsovat ochablé svaly, také se vám to nepovede za dvě návštěvy fitness centra ani s tím nejlepším trenérem.

Například ve vídeňské Španělské jezdecké škole prochází jejich lipicáni 4letým výcvikem, než jdou pod jezdce. Jezdci se vzdělávají ještě o mnoho déle - průměrně 8 - 12let.